Vlastně ani pořád nemůžu uvěřit, že tento týden vyšel a je již za námi. S Terkou se "pořádně" známe teprve od zimy a já jen v únoru "plácla", jestli nechce jed v létě na týden k nám, protože Terka od nás bydlí opravdu daleko. Ani jsem vlastně nečekala, že k tomu dojde, ale nakonec vše vyšlo a Terka k nám dorazila v pondělí 14.8. a byla u nás až do neděle 20.8.2017. Stanovali jsme na naší chatě asi půl hodiny od mého baráku ve Varech. Tam, kde jsem bydlela kdysi a právě i díky tomuto týdnu jsem si naposledy mohla užít své bývalé bydliště.
S Terkou se nejde nudit. Je s ní neskutečná sranda a není chvíle, kdy bych litovala toho, že jsem jí k nám pozvala. Je to úžasná kamarádka s velkým srdcem, která Vám vždy ráda pomůže a stojí při Vás v dobrém i zlém. Je to nejlepší kamarádka, kterou jsem ve svém životě měla a věřím, že již navždy zůstane tou nejlepší. Ví toho o mě až příliš a já zase o ní. Za tu krátkou dobu, co jsme si začali psát přes facebook, jsem zjistila, že jí až moc důvěřuji. Takže Terezko, děkuji že jsi a děkuji, že jsi přijela a že právě já mám to štěstí bavit se s tebou♥ .... A teď již k samotnému týdnu.
S Terkou se nejde nudit. Je s ní neskutečná sranda a není chvíle, kdy bych litovala toho, že jsem jí k nám pozvala. Je to úžasná kamarádka s velkým srdcem, která Vám vždy ráda pomůže a stojí při Vás v dobrém i zlém. Je to nejlepší kamarádka, kterou jsem ve svém životě měla a věřím, že již navždy zůstane tou nejlepší. Ví toho o mě až příliš a já zase o ní. Za tu krátkou dobu, co jsme si začali psát přes facebook, jsem zjistila, že jí až moc důvěřuji. Takže Terezko, děkuji že jsi a děkuji, že jsi přijela a že právě já mám to štěstí bavit se s tebou♥ .... A teď již k samotnému týdnu.
V pondělí se vlastně nic moc zajímavého nedělo. Čekala jsem na Terezku, až k nám dojede a vyzvedne mě, abychom mohly vyrazit na naší zahrádku. Po příjezdu jsme vybalily věci, postavily Terezčin stan a trochu poklidily chatu, ať se tam trochu zorientujeme. Pak jsme vzali agility překážky a odnesly jsme je na fotbalové hřiště, kde jsme se psy něco málo potrénovaly. Oba běhaly nádherně, a snažily se. I přesto vedro toho naběhaly docela dost. K večeru jsme si ještě prošli vesnici a tím to asi končí. V úterý jsme v deset šli na vlak, abychom jely do Karlových Varů. Terka chtěla vidět kolonádu a ochutnat prameny. Po příjezdu do Varů jsem ještě šla dát Maybe domů, ať se prospí a vzala jsem Maxe. Pak jsme mířily do centra. Navštívily jsme Albert, prošli městem až ke Kolonádě a hledaly prameny, abychom je ochutnaly. Našli jsme jen tři a ani jeden nám nechutnal. Pro mě to bylo příliš slané, nějaké perlivé a hnusné :D .. Tak asi nebudeme zdravý, když jsme to pokaždé vylily.
Ve středu jsme toho taky moc nedělali. Ráno pršelo a podle mobilní aplikace mělo pršet celý den. Nevěděli jsme, co bychom na chatě dělali, takže jsme zase v deset razily směr nádraží do Varů, a jely k nám domů. Sestříhaly jsme u nás video z pondělního agility tréninku a nakonec se udělalo venku hezky a teplo, což nás trošku naštvalo. Vzaly jsme všechny tři psy a šli jsme se projít aspoň k rybníčku, kde jsme něco nafotily a jely jsme z Varů zpět na naší chatu.
Ve čtvrtek jsme čekaly, až mi máma doveze Maxe a po jeho příjezdu jsme se sbalily a šly jsme projít Horskou naučnou stezku Merklín. Nakonec jsme vyšly trochu mimo místo očekávání a nenašly jsme všechna plánovaná místa, ale to nám vůbec nevadilo. Byly jsme v tento den už totálně utahané. Ovšem nejstarší pejsek ze smečky měl nejvíce energie a ne a ne si lehnout :D Takže jsme s ním s Terkou potrénovali ještě slalom a nějaké triky, ale i tak byl plný elánu a my se těšily, až si ho mamka zase odveze domů a my si odpočineme.
Ve čtvrtek jsme čekaly, až mi máma doveze Maxe a po jeho příjezdu jsme se sbalily a šly jsme projít Horskou naučnou stezku Merklín. Nakonec jsme vyšly trochu mimo místo očekávání a nenašly jsme všechna plánovaná místa, ale to nám vůbec nevadilo. Byly jsme v tento den už totálně utahané. Ovšem nejstarší pejsek ze smečky měl nejvíce energie a ne a ne si lehnout :D Takže jsme s ním s Terkou potrénovali ještě slalom a nějaké triky, ale i tak byl plný elánu a my se těšily, až si ho mamka zase odveze domů a my si odpočineme.
V pátek jsme se rozhodly, že si projdeme Naučnou stezku Mamut v Merklíně a díky tomu najdeme "Jarní vodopád". Špatně značenou a velmi zarostlou cestu jsme na tom stejném místě hledaly hodinu a nakonec jsme to vzdaly. Místo toho jsme šly po cyklo stezce do další vesnice Hroznětín, která je z Merklína asi 3 kilometry, kde jsme si daly zmrzlinu a totálně mrtvý jsme se plazily zpět na zahradu. V sobotu jsme si daly odpočinkový den, protože jsme toho všeho měly totálně dost a takhle unavený jsme ani jedna v životě nebyly. Potrénovaly jsme akorát obedienci na fotbalovém hřišti a pak jsme nechaly Maybe s Bazzim na zahradě a šli jsme na koupák. V neděli ráno jsme už bohužel uklízely stany, chatu, zahradu, myly nádobí a balily kufry. Ten týden utekl tak neuvěřitelně rychle! Po obědě pro nás přijel taťka a jeli jsme obhlídnout Klínovec a Plešivec.
Po Klínovci jsme naložily Terčiny věci do našeho auta a odvezly je do Varů, aby její taťka nemusel zajíždět až do Merklína. A seděly jsme totálně mrtvý u počítače. Terky taťka k nám pak šel ještě na kafe a poté jsme se rozloučily a Terka nás v 8 hodin večer opustila... Byl to snad nejlepší týden prázdnin! Naprosto jsem si ho užila a doufám, že Terka taky. Snad to někdy zase zopakujeme, protože to byl nezapomenutelný zážitek. Děkuji Terezko ♥ !
| |